Aktualizováno: 10/2024

Stručný výtah z pravidel pétanque

Hrajete pétanque poprvé? Zde se dozvíte, jak na to.

Pétanque mohou proti sobě hrát:

a) dvě družstva po 3 hráčích (tzv. triplettes) - kde každý má 2 koule
b) dvě družstva po 2 hráčích (doublettes) - každý 3 koule
c) jeden hráč proti jednomu (tête-à-tête) - každý 3 koule

Koule musí být kovová, oficiální rozměry:
- průměr koule je v intervalu 7,05 cm (min.) až 8,00 cm (max.)
- hmotnost koule v rozmezí od 0,650 kg (min.) do 0,800 kg (max.)

Cíl (čili "but","cochonnet","košonek") může být výhradně ze dřeva nebo z plastu:
- průměr musí být 30 mm s tolerancí +/- 1 mm.
- v případě cíle ze dřeva je povolen barevný nátěr
- plastový cíl na sobě musí mít značku licencovaného výrobce

Pétanque se praktikuje na všech terénech. Po schválení povrchu organizačním výborem a rozhodčími jsou hráči povinni se střetnout na určeném povrchu. Pro národní šampionáty a mezinárodní soutěže platí minimální rozměr hřiště 4x15 m. Při ostatních soutěžích mohou být po vzájemné domluvě tyto parametry změněny. Při rekreační hře se hřiště nevyznačuje (hraje se tzv. na volném prostranství)

Zápas se hraje do dosažení 13 bodů jednou stranou. V některých případech je možno hrát zkrácenou hru do 11 bodů. Za bod se považuje každá koule, která je po ukončení hry blíže košonku, než první nejbližší koule soupeřova.

Košonek se vyhazuje z místa odhozu vyznačeného kroužkem na povrchu. Rozměr kruhu musí být takový, aby se do něj skryla obě chodidla (0,35-0,50 m průměr) a musí být vzdálen min. 1 m ode všech překážek či hranic hřiště. Kruh odhozu se vyznačuje okolo předchozí polohy košonku v minulé hře. Nohy musí být při odhozu uvnitř kruhu, nesmí se jej dotýkat ani jej přesahovat, ani nesmí opustit povrch terénu v době, kdy je hozená koule či košonek v pohybu. Žádná jiná část těla se nesmí dotýkat země vně kruhu.

Aby bylo vhození košonku platné, musí být splněny následující podmínky:
- vzdálenost košonku od místa odhozu musí být mezi 6 a 10 metry
- místo odhozu musí být nejméně 1 m ode všech překážek, jakož i od hranic hřiště, a nejméně 2 m od jiného užívaného místa odhozu
- košonek po dopadu nesmí být blíže než 0,5 m ode všech překážek, 1,5 metru od jiného košonku či kroužku
- košonek musí být z místa odhozu viditelný.

Pokud je vržený košonek zastaven rozhodčím, divákem, hráčem, zvířetem či jakýmkoli mobilním předmětem, je neplatný a hod se musí opakovat. Po odhození košonku je zakázáno odstraňování či přemísťování jakýchkoli překážek na hrací ploše. Ovšem v každém případě hráč může upravit jamku, která vznikla při hození některé z předchozích koulí. Košonek je vrácen na původní místo, pokud je předtím posunut neúmyslně rozhodčím, hráčem, zvířetem, divákem, koulí mimo hru či pocházející z jiné hry či jinými mobilními předměty.

Družstvo, které nahazuje košonek, má jeden pokus k náhozu cíle do platné pozice. Jestliže cíl není platný, předává se soupeři, který jej může umístit do jakékoli platné pozice na hřišti. První kouli zahrává družstvo, které nahazovalo i košonek. Je to to družstvo, které v předchozí hře zvítězilo.

Žádná již vhozená koule se nesmí házet znovu, pokud není její pohyb změněn koulí ze sousedního hřiště, divákem atd. Ocitnou-li se koule či košonek v "území ztráty" (za provázkem) nebo se dotknou pevné překážky, jsou anulovány, i když se odrazí a vrátí zpět do hřiště. Ostatní koule, které při cestě zpět eventuelně posune, se vrátí na své původní místo. Koule náhodně zastavená divákem či rozhodčím je platná tam, kde se zastaví. Zastaví-li ji člen družstva, kterému patří, je anulována. Zastaví-li ji soupeř, jsou možnosti, ze kterých si může družstvo, které kouli hodilo vybrat:
a) koule zůstane tam, kde se zastavila
b) koule se posune ve směru jejího původního pohybu, v rámci hřiště

Hráč, který kouli zastaví úmyslně je diskvalifikován, jakož i celé družstvo, z této části hry. Koule, která je po zastavení náhodou přemístěna, je navrácena zpět. Pro zamezení dohadů je lépe koule po dopadu označit (jejich polohu např. rýhou do písku), jinak konečné rozhodnutí je na rozhodčím.


a) pokud žádné družstvo už nemá koule, hra se anuluje
b) pokud má kouli jen jedno družstvo pokračuje ve hře
c) pokud mají koule obě družstva, házejí střídavě každý jednou až do rozhodnutí; pokud se ani tak nerozhodne, hra se anuluje

Družstvo je povinno započít hru do 5 minut od vyhlášení začátku zápasu. Pokud není kompletní, je povinno začít i bez chybějících členů, aniž by mělo k dispozici jejich koule. Pokud se hráč dostaví později, může zasáhnout až do další hry. Výměna hráčů v průběhu hry není možná. Hráči i diváci se vyzývají k chování, jež je v mezích pravidel fair-play. Při incidentech hráčů jim hrozí nemalé postihy.

Aktualizováno k 10/2024.

Tréninky

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Integer lacinia. Aliquam erat volutpat. In enim a arcu imperdiet malesuada. Mauris tincidunt sem sed arcu.
Žádné dokumenty k zobrazení.

Historie sportu

Kam až sahají kořeny pétanque? A jak se hra v průběhu vyvíjela?

Historie pétanque sahá až do starověkého Řecka a Říma. Řekové si rádi krátili čas hrou, kdy házeli kamenné koule na cíl. Římané se už dnešní podobě pétanque přibližovali více. Ke hře používali dřevěné koule s kovovým pláštěm a snažili se je umístit na méně vzdálený cíl. Hra se postupně rozvíjela, rychle se šířila po celé Evropě, až se dostala do středomořské oblasti Francie. Zde k rozvoji hry přispěli francouzští vojáci, kteří z nudy hráli „jeu de boules“ s dělostřeleckými koulemi.

Až na začátku 20. století vznikla první pravidla pétanque, která si rychle získala popularitu na celém světě. Oficiální podobu dostává sport v Lyonském regionu a hra zvaná „Lyonnaise“ se stává v roce 1850 sportem. Dochází současně k založení první oficiální společnosti "Le Clos Jouve". V roce 1906 je založena Lyonská regionální federace, v roce 1933 Národní federace her s koulemi, která se v roce 1942 stala Francouzskou federací. Samotná hra pétanque se zrodila z „jeu Provencal“ (Provensálská hra). Pravidla byla uzákoněna v roce 1927 a v roce 1945 vznikla Francouzská federace pétanque a provensálské hry. Hra vznikla v městečku La Ciotat nedaleko Marseille ve Francii. Stalo se tak roku 1908. Tehdy se každé odpoledne v Beraud clubu scházela společnost hráčů. Hra se hrála s koulemi, které byly pokryty výstupky, a před odhozením koule se provádělo několik kroků.

Mezi účastníky byl i jistý Jules Le Noir, jenž trpěl chronickým revmatismem, který mu zamezil hraní provensálské hry. Při ní se koule házely až na dálku 20 metrů, a bylo potřeba k tomu vynaložit mnoho síly. Dřív býval v této hře velmi úspěšný, nyní však frustrovaný svým špatným zdravotním stavem sedával při postranní čáře, neschopen účastnit se utkání. Jeho přítel, Ernest Pitiot, který utkání pořádal, umožnil Le Noirovi účastnit se hry a spolu k tomuto účelu upravili pravidla. Nejprve se ke dvojici přidalo několik přátel ze solidarity, ale postupně tento způsob hry upoutal i ostatní hráče.Hrálo se tzv. „des pieds tanqués“, což znamená „s nohama u sebe“. Z toho vznikl zkomolením název hry s novými pravidly - pétanque. Ta se rychle stala populární v celé Provence i přes odpor konzervativních hráčů provensálské hry. Roku 1927 byla pravidla uzákoněna.